Štítky Xbox Kinect

Agentura UGO! Media, která se zabývá výrobou projekčních a interaktivních technologií a zviditelnila se řadou úspěšných realizací v rámci českého trhu, opět dokázala, že vystihuje nejnovější trendy v oblasti vývoje komerční digitální komunikace. Do svého portfolia totiž zařadila nově také výrobu typizovaných aplikací bezovladačového rozhraní Microsoft Kinect a uvedla hned dvě ukázkové instalace ve svém showroomu. Na podrobnosti jsem se zeptal za Lukáše Trnky:

Zase jsme vás nachytali u něčeho nového. Mohl byste v krátkosti popsat, jak aplikace ovládáné Kinectem fungují a k čemu se vlastně dají využít?

Lukáš Trnka: Je to v podstatě velmi jednoduché. Pravděpodobně znáte herní konzoli Xbox od Microsoftu, která umožňuje ve spojení s příslušenstvím Kinect ovládat nejrůznější, například sportovní hry pomocí svého vlastního těla, přičemž nemusíte držet v ruce žádný ovladač, protože, tím ovladačem jste defacto vy sám. Toto „ovládání bez ovladačů“ znamenalo doslova revoluci v herním průmyslu a bylo jen otázkou času, kdy bude využito i za jeho hranicemi. Ten čas je právě teď a my jsme dostali možnost být u toho a vyvíjet nejrůznější aplikace s tímto typem ovládání.

Jak jste se k této myšlence dostali?

LT: Je to logické vyústění naší předchozí práce a dá se říci, že jsme s Kinecty již měli určitou zkušenost při spolupráci s Microsoftem, který promoval Kinect jako takový na našich projekčních screenech v obchodních centrech. Již od začátku jsem si také uvědomoval, že technologie Kinectu je jedinečná v tom, že nechává zmizet rozhraní mezi samotnou aplikací a uživatelem, což byl doposud poslední článek, který stál v cestě k přímému zážitku interaktivity.

Dobrá, ale jaké reálné možnosti to přináší? Můžete uvést nějaké konkrétní příklady využití?

LT: Samozřejmě. Představte si například situaci, že v obchodním centru nebo na ulici procházíte kolem výlohy, v níž je instalován velký projekční screen či obrazovka. Tím, že technologie Kinect dokáže rozpoznat, co se právě děje před ní, může vás výloha oslovit, například vizuálně či zvukově. Následně vás „načte“ a vy, respektive vaše postava, se stáváte aktivním účastníkem interaktivní komunikace na obrazovce. Pohybem končetin můžete například máváním ruky přesouvat objekty na screenu, listovat v online katalogu, získávat informace o produktech či službách, zadávat poptávku a nebo si zahrát nějakou nápaditou interaktivní hru. To všechno probíhá bezdotekově, aniž byste musel s kýmkoliv komunikovat, držet jakýkoliv ovladač či kamkoliv dotekovat. Jenoduše  jen pořád stojíte před tou výlohou. Využití se nabízí celá řada, záleží vždy na konkrétním zadání.

Takže jde především o využití v reklamě?

LT: Ano, ale nejen tam. Aplikace ovládané Kinectem mohou být využívány také v oblasti školení a vzdělávání, interaktivního předávání informací (například v rámci expozic, výstav nebo infokiosků), mohou sloužit jako zábavný prvek v rámci společenských akcí či doprovázet některé aktivity ve zdravotnictví, tím myslím například rehabilitace. Také v oblasti kultury a alternativního umění může tato technologie najít své místo. Asi je logické, že aplikace velmi dobře přijímají děti, ale překvapivě na ně reagují dobře také senioři, což jen dokládá, jak je tato technologie ovládání intuitivní.

Nemohu si pomoci, pořád mi to, co říkáte, připomíná film Minority report, kdy Tom Cruise ovládal prvky na holografické obrazovce pohybem ruky v prostoru. Jde o něco podobného?

LT: To je naprosto správná asociace. Dá se říci, že jsme schopni v kombinaci s holoprojekcí, s níž také pracujeme, vytvořit zcela identickou scénu. Jen bych doplnil, že Tom měl v uvedeném filmu na rukou ještě jakési speciální rukavice, které pro naše aplikace nejsou zapotřebí. Dokážeme uvést v  život to, co dříve bylo jen filmovou fikcí a to je na naší práci velmi zábavné.

Má tato technologie nějaká omezení, a pokud ano, jaká? Jak hluboko do kapsy musí zadavatel sáhnout v případě, že by chtěl něco podobného realizovat?

LT: To jsou dvě samostatné otázky. Přirozeně, tak jako každá technologie, i tato má své limity a nelze aplikovat bez omezení. Podstatné například je, aby laserový grid, který dopadá na objekty před kamerou a vyhodnocuje jejich polohu nebyl přerušen, respektive, aby kamera měla stálý kontakt s postavou, která aplikaci ovládá. Rovněž například světelné podmínky mohou být za určitých okolností limitující. Co se týče ceny aplikace, odvíjí se vždy od konkrétního zadání. Většinou si zákazníky zveme do showroomu v Hálkově ulici v centru Prahy, kde jim technologii nejprve předvedeme a probereme jejich záměr co do náročnosti programování aplikace. Teprve pak následuje cenová nabídka. Obecně lze ale říci, že cenová hladina odpovídá času strávenému její přípravou. Nehřešíme na novost a snažíme se, aby výroba aplikace byla tržní a zadavatelé mohli vyzkoušet něco nového aniž by investovali nějaké nepřiměřené prostředky.

Děkuji za rozhovor.