Piccadilly LondonZákladem plněbarevné LED obrazovky jsou tři barvy – červená, zelená a modrá. Díky dynamické změně intenzity vyzařování každé z diod je možné vytvořit jakoukoli barevnou kombinaci. Předpokladem je vzájemná blízkost těchto tří LED. Barevné složky se navzájem neruší, ale naopak přidávají svoji barevnost do výsledného mixu. Proto se také tento princip nazývá aditivním sčítáním. Černá tak znamená, že nesvítí žádná z LED – je vidět pouze tmavé pozadí. Bílá naopak vznikne stejnou intenzitou svitu všech LED. Ale pozor, bílá automaticky neznamená 100% intenzity svitu každé z diod. Důvod je skrytý v rozdílných křivkách vyzařování jednotlivých LED. Jak vidíte, není vůbec jednoduché sladit tři LED do harmonického celku, ale co když je jich na ploše obrazovky rovnou na půl milionu a často i více?

Abychom porozuměli pojmům jako je rozlišení obrazovky, virtuální a reálný bod, musíme se nejprve zaměřit na lidský zrak. Schopnost našeho zraku rozeznat detaily je daná konečným počtem receptorů (tyčinek a čípků) na sítnici oka. Nejsme supermani, a proto nedokážeme z určité vzdálenosti rozpoznat jednotlivé body ani na monitoru počítače, ani na televizi. Stejné je to i s LED obrazovkami, jen s tím rozdílem, že LED obrazovky nebudete sledovat ze dvou metrů jako televizi nebo dokonce ze 40 cm jako je tomu u monitoru počítače. Pro nižší rozlišení LED obrazovek hraje významnou roli právě minimální pozorovací vzdálenost, která je od několika metrů po stovky.

Základní světelný bod se skládá z kombinace tří LED barev – červené, zelené a modré. U některých technologií se setkáme i s 4 až 6ti diodovým uspořádáním bodu, nebo se strukturou rozvrstvení bodů, která sdílí další LED ze sousedního bodu a naopak nabízí sousednímu bodu své LED.

Ale abychom si zjednodušili výklad, zaměříme se na nesložitý, tedy tří diodový model. Bod složený ze tří diod dovede změnou intenzit jednotlivých LED vytvořit kompletní barevnou škálu. Fyzická rozteč obrazovky je poté vzdálenost jednoho středu bodu k druhému středu bodu. Fyzická zdůrazňuji proto, protože se také setkáte s virtuálním bodem.

Konečné fyzické rozlišení obrazovky je poté dáno počtem bodů v horizontální a vertikální rovině (1 bod je složen ze tří LED). Příklad: Pokud plocha obrazovky je 3,2 x 2,4 metrů a fyzická rozteč bodů 10 mm. Fyzické rozlišení obrazovky je tak 320 x 240 pixelů. Pro kvalitní prezentaci na obrazovce postačí podklady v rozlišení 320 x 240 px.

Naproti tomu virtuální rozlišení, někdy uvedené pod pojmem visuální rozlišení, označuje hardwarovou, případně softwarovou schopnost obrazovky vylepšit kvalitu obrazu tím, že barevná informace jednoho bodu ovlivní barevnost bodů v nejbližším okolí. Ovlivnění nesmí být výrazné, aby nepřekrylo původní barevnost a intenzitu okolního bodu. Princip si lze snadno představit jako malbu obrazu. Pokud chcete dosáhnout plynulého přechodu, štětcem jemně přejedete již namalované okolí. Obraz tak působí přirozeněji, jako jediný celek a nic z něj „nevypadává“. Vlastnost nejlépe vynikne při prezentaci pohybu, kdy zajistí plynulý pohyb objektů na scéně bez viditelného zadrhávání části obrazu.

Kdysi kdosi začal, bohužel, virtuální rozlišení používat neoprávněně i tam, kde obrazovka fyzicky nic takového neřešila. A jak už to bývá, zbylí výrobci houfně začali používat virtuálního označení jako hlavního parametru udávajícího rozlišení LED obrazovky. A jak by ne! Je rozdíl nabízet obrazovku s fyzickým rozlišením anebo čtyřnásobným virtuálním rozlišením (kvadratický násobek).

Pokud se zajímáte o svět techniky, lehce zjistíte, že podobných fint používají téměř všichni výrobci elektroniky a techniky. Frekvence procesoru na krabičce není tatáž, kterou procesor zpracovává informace, kontrastní poměr u televize není tak vysoký, jaký najdete na přebalu a další a další virtuální čísla.

Pokud je obrazovka opravdu kvalitní, dovede kvalitně zpracovat podklady (spoty, obrázky, texty) o vysokém rozlišení, přesahujícím hodnotu fyzického rozlišení a také virtuálního. Software, nebo hardware obrazovky totiž v reálném čase přepočítává rozlišení obrázku, videa na rozlišení plochy obrazovky.