Štítky LED obrazovky

Mega obchod s mega obrazovkami

Že venkovní velkoplošná obrazovka nemusí být jen obdélníkem, opět dokázala americká společnost Clear Channel, když na mega obchod Miracle Mile shops instalovala hned několik porůznu tvarovaných obrazovek. Obrazovky vtipně kopírují profil budovy. Díky tomu pozorovatelé vnímají digitální plochy jako součást budovy.

Vytvořit obsah pro obrazovky je sice náročnějším úkolem. Výsledný efekt však zcela zastiňuje složitější zpracování. A kde jinde se může udát takovéto spektakulární divadlo, než ve městě milionů reklam, v Las Vegas.

Samotné nákupní centrum je megalomanskou stavbou rozkládající se na 1,5 mílích obchodního prostoru.Budova hostí více jak 175 obchodů a 15 restaurací, zároveň je stupní bránou do hotelu Paris a kasina.

Rozlišení LED obrazovky

Piccadilly LondonZákladem plněbarevné LED obrazovky jsou tři barvy – červená, zelená a modrá. Díky dynamické změně intenzity vyzařování každé z diod je možné vytvořit jakoukoli barevnou kombinaci. Předpokladem je vzájemná blízkost těchto tří LED. Barevné složky se navzájem neruší, ale naopak přidávají svoji barevnost do výsledného mixu. Proto se také tento princip nazývá aditivním sčítáním. Černá tak znamená, že nesvítí žádná z LED – je vidět pouze tmavé pozadí. Bílá naopak vznikne stejnou intenzitou svitu všech LED. Ale pozor, bílá automaticky neznamená 100% intenzity svitu každé z diod. Důvod je skrytý v rozdílných křivkách vyzařování jednotlivých LED. Jak vidíte, není vůbec jednoduché sladit tři LED do harmonického celku, ale co když je jich na ploše obrazovky rovnou na půl milionu a často i více?

Abychom porozuměli pojmům jako je rozlišení obrazovky, virtuální a reálný bod, musíme se nejprve zaměřit na lidský zrak. Schopnost našeho zraku rozeznat detaily je daná konečným počtem receptorů (tyčinek a čípků) na sítnici oka. Nejsme supermani, a proto nedokážeme z určité vzdálenosti rozpoznat jednotlivé body ani na monitoru počítače, ani na televizi. Stejné je to i s LED obrazovkami, jen s tím rozdílem, že LED obrazovky nebudete sledovat ze dvou metrů jako televizi nebo dokonce ze 40 cm jako je tomu u monitoru počítače. Pro nižší rozlišení LED obrazovek hraje významnou roli právě minimální pozorovací vzdálenost, která je od několika metrů po stovky.

Základní světelný bod se skládá z kombinace tří LED barev – červené, zelené a modré. U některých technologií se setkáme i s 4 až 6ti diodovým uspořádáním bodu, nebo se strukturou rozvrstvení bodů, která sdílí další LED ze sousedního bodu a naopak nabízí sousednímu bodu své LED.

Ale abychom si zjednodušili výklad, zaměříme se na nesložitý, tedy tří diodový model. Bod složený ze tří diod dovede změnou intenzit jednotlivých LED vytvořit kompletní barevnou škálu. Fyzická rozteč obrazovky je poté vzdálenost jednoho středu bodu k druhému středu bodu. Fyzická zdůrazňuji proto, protože se také setkáte s virtuálním bodem.

Konečné fyzické rozlišení obrazovky je poté dáno počtem bodů v horizontální a vertikální rovině (1 bod je složen ze tří LED). Příklad: Pokud plocha obrazovky je 3,2 x 2,4 metrů a fyzická rozteč bodů 10 mm. Fyzické rozlišení obrazovky je tak 320 x 240 pixelů. Pro kvalitní prezentaci na obrazovce postačí podklady v rozlišení 320 x 240 px.

Naproti tomu virtuální rozlišení, někdy uvedené pod pojmem visuální rozlišení, označuje hardwarovou, případně softwarovou schopnost obrazovky vylepšit kvalitu obrazu tím, že barevná informace jednoho bodu ovlivní barevnost bodů v nejbližším okolí. Ovlivnění nesmí být výrazné, aby nepřekrylo původní barevnost a intenzitu okolního bodu. Princip si lze snadno představit jako malbu obrazu. Pokud chcete dosáhnout plynulého přechodu, štětcem jemně přejedete již namalované okolí. Obraz tak působí přirozeněji, jako jediný celek a nic z něj „nevypadává“. Vlastnost nejlépe vynikne při prezentaci pohybu, kdy zajistí plynulý pohyb objektů na scéně bez viditelného zadrhávání části obrazu.

Kdysi kdosi začal, bohužel, virtuální rozlišení používat neoprávněně i tam, kde obrazovka fyzicky nic takového neřešila. A jak už to bývá, zbylí výrobci houfně začali používat virtuálního označení jako hlavního parametru udávajícího rozlišení LED obrazovky. A jak by ne! Je rozdíl nabízet obrazovku s fyzickým rozlišením anebo čtyřnásobným virtuálním rozlišením (kvadratický násobek).

Pokud se zajímáte o svět techniky, lehce zjistíte, že podobných fint používají téměř všichni výrobci elektroniky a techniky. Frekvence procesoru na krabičce není tatáž, kterou procesor zpracovává informace, kontrastní poměr u televize není tak vysoký, jaký najdete na přebalu a další a další virtuální čísla.

Pokud je obrazovka opravdu kvalitní, dovede kvalitně zpracovat podklady (spoty, obrázky, texty) o vysokém rozlišení, přesahujícím hodnotu fyzického rozlišení a také virtuálního. Software, nebo hardware obrazovky totiž v reálném čase přepočítává rozlišení obrázku, videa na rozlišení plochy obrazovky.

LED obrazovky: eliminace vlivu zdrojů světla z okolí

LEDV prvním dílu o historii LED obrazovek jsme skončili u negativního vlivu okolního světla na intenzitu obrazovek. Vliv okolního světla (slunce, umělé osvětlení) byl natolik velký, že například nebylo vůbec možné instalovat LED obrazovky na jižní strany budov. Brzy našli naštěstí vývojáři řešení – odstínili povrchovou strukturou podkladového materiálu. Jak?

Přední stěnu LED obrazovky (plocha, která zobrazuje obraz) si lze představit jako tmavou desku (nejlépe černou), ze které LED diody vystrkují své oválné baňky.  Tyto baňky diodě slouží jako čočka. Otázkou bylo, jak zařídit, aby se pouze minimum světelných paprsků z okolí dostalo až k těmto baňkách a na povrch.

Pomohly kryty nad LED, které zastřešovaly plochu obrazovky, ale zároveň nebránili svitu LED diod. Pro tyto kryty se vžilo české označení stínítka. Funkce stínítek je založená na principu, že diváci pozorují plochu obrazovky vždy zezdola a intenzivní zdroje světla v okolí naopak svítí ze shora. Účinnost stínítek jednotlivých typů LED obrazovek se odvíjí od jejich tvaru, celkové plochy a umístění. Každý výrobce se s tím popasoval po svém. Některé řady LED obrazovek dokonce žádná stínítka neobsahují. Ty jsou určené do prostor, kde se předpokládá, že intenzita svícení LED je vyšší, než intenzita okolního osvětlení.

Jinou metodou, jak vyzrát na okolní světlo, je uzavření plochy obrazovky do boxu. Toto řešení lze ale využít jen pro obrazovky s menšími rozměry, jakými jsou například různé informační a textové panely.

Podkladová plocha displeje také hraje důležitou roli. Je důležité vytvořit rovnováhu mezi nízkou odrazivostí okolního světla a vysokou odrazivostí světla vzniklého v LED diodách. Nízká odrazivost okolního světla způsobí tmavé pozadí a vysoká odrazivost pro LED naopak poslouží k homogennímu rozptylu vysílaného obrazu.

Dalším rysem podkladové plochy je i její teplotní stálost. Nesmíme totiž zapomenout na extrémní vlivy okolí, jakými je zima, ale i vysoké teploty v parném letním dni. Podkladová plocha se nesmí časem začít kroutit právě vlivem teplotních výkyvů. Pokud by se tak stalo, změní se úhly odrazu světla od plochy a plocha začne působit nesourodým dojmem.

A poslední věc, podkladová plocha musí být hodně tmavá, jelikož vytváří ve výsledném obraze černou „barvu“. Černá totiž znamená, že žádná z diod nesvítí.

Pokud před plochu s LED diodami umístíte další poloprůhlednou desku, může tento panel eliminovat několik dalších okolních vlivů. Těmi jsou především reflexy okolních zdrojů světla, ale také pomůže rozptýlit vyzařovaný obraz a poskytnout tak vyšší kontrast (v případě, že plocha plní funkci jakési čočky). Nesmíme však zapomenout, že každá další poloprůhledná nebo průhledná plocha zároveň ubírá na intenzitě vyzařovaného světla LED diod. V příštím dílu si můžete přečíst o rozlišení LED obrazovek.

???