… digital signage, digital out of home …
Novinky
Deutsche Telekom se angažuje v digitální venkovní reklamě
28. Dub
Deutsche telekom a REWE Markt – provozovatel sítě 480 supermarketů, podepsaly kontrakt na zbudování sítě velkoplošných LCD obrazovek.
Korporátní sekce T-Systems implementovala digitální technologie, Deutsche Telekom se stará o funkčnost sítě odbavení obsahu. REWE poskytla prostory a využívá obrazovky k vlastní propagaci.
Nastavený model vysílání umožňuje téměř okamžitou změnu obsahu, tedy i nabídky produktů. Dle vyjádření zástupců REWE se povedlo naplnit představy o první takto rozsáhlé monolitické inforamční a reklamní síti v odvětví potravinářského maloobchodu Německa.
Síť má také sloužit dalším inzerentům a podle náznaků ze stran tvůrců projektu je možné dedukovat, že zisk z provozu bude rozdělen mezi Deutsche Telekom a REWE.
T-Systems v Německu zřídil oddělení digital signage v rámci korporátní sekce a hodlá dále rozšiřovat své pole působnosti v oboru. Další příkladnou aktivitou jsou veřejné telefonní budky s instalovanými velkoplošnými LED panely.
Asociace mobilního marketingu
26. Dub
Roku 2000 vzniká Wireless Advertising Association. Tato nekomeční asociace se základnou v New yorku roku 2003 rozšiřuje pole působnosti na evropský kontinent. Zároveň mění svůj název na Mobile Marketing Association.
Roku 2005 se zájem o mobilní marketing dostává do širšího povědomí severoamerických společností a asociace tak získává 20 stálých členů. Roku 2008 se asociace rozšířila i na australský kontinent.
V současnosti sdružuje na 700 členů působicích ve čtyřiceti zemích světa. Asociace se orientuje na většinu aspektů mobilního marketingu, kdy řeší otázky affiliate marketingu, mobilní komerce, mobilní reklamy a také proximity marketingu.
Pátým rokem vyhlašuje soutěž Global Marketing Mobile Award, představuje certifikační autoritu odborníků na mobilní marketing a pořádá mezinárodní summity a konference.
Dle dostupných informací, Česká republika nemá zastoupení v této asociaci.
Trendy informačních kiosků
23. Dub
Informační kiosky pomalu nahrazují tištěné materiály na prodejních místech. Jejich nespornou výhodou je aktualita informací. Největší pozornost se však zaměřuje na interaktivitu se zákazníkem.
Cílem výrobců kiosků je především usnadnění ovládání pro zákazníky. Při návrhu grafického rozhraní musí počítat s neznalostí ovládání informačního kiosku zákazníkem. Je tak cítit saha o co nejintuitivnější grafické prostředí.
Jako nejperspektivnější ovládací rozhraní se ukázal být dotykový displej. Pomalu tak z kiosků mizí klávesnice a polohovací zařízení – ovládající pohyb kurzoru myši po obrazovce. Další perspektivní inovací je snímání pohybu očí, kdy zákazník ovládá obsah na ploše obrazovky pouhým pohybem svého zraku.
Také se stále více prosazuje koncepce propojení informačních kiosků s chytrými mobilními přístroji. Zákazník tak nejen že může sledovat informace na kiosku, zároveň si domů v mobilním telefonu přinese potřebné informace.
Zelenou mají prostorové prezentace produktů, kdy se zákazník dopodrobna seznámí i s na první pohled neviditelnými možnostmi produktů, přpadně vidí výrobek v praktickém použití. Někteří inovátoři se též zaměřují na rozšířenou realitu.
Zajímavou technologickou novinkou je oboustranná interaktivní obrazovka.
Největší sociální síť obrazovek
22. Dub
Dle tvrzení Manola Almagra, přispěvatele serveru DailyDOOH.com, najdeme současnou největší síť reklamních tranzitních obrazovek v malasijských autobusech. Malajsie je, pro poměrů neznalého evropana, neznámou zemí s nejasnou zeměpisnou polohou a civilizací s nižším stupněm technologického vývoje.
Malajsie se svoji rozvinutou ekonomikou však nejednou překvapí! Síť autobusových obrazovek zahrnuje na 1500 autobusů s 3000 instalovanými obrazovkami.
Počet je ohromující, ale daleko více překvapí komplexita propagačních kampaní, které kombinují sociální média s obsahem vytvořeným k užitku cestujících. Koncepce je primárně postavená na přinášení užitku cestujícím, proto se obrazovky zaměřují na oboustrannou komunikaci. Typická digitální kampaň tak obsahu interakci za použití mobilních telefonů cestujících, on-line propojení, virální videa (nejspíše i stažitelná do mobilu, případně notebooku), hry, hlasování, loterii.
Každá reklama tak nabízí rozptýlení při dlouhé cestě a na oplátku získává pozornost cestujících. Už ani nepřekvapí, že je v současnosti většina obrazovek online a přináší online televizní přenosy.
Dotyková technologie na principu InfraRed
21. Dub
Osvědčená IR technologie – infra červený přenos signálu, si našla cestu do světa interaktivity. Každý, kdo má doma novější typ televizoru, se s principem IR technologie již setkal.
Naprostá většina dálkových ovladačů využívá k přenosu povelů infra červené vlny. Vlny jsou neviditelné, neruší signál, například rádiový, nebo televizní, a technologie není náročná na přesnost.
Této technologie se chopila německá společnost PRIDE&KUPR a vyvinula systém snímání polohy na ploše, tedy variabilní dotykovou technologii pro zobrazovací zařízení.
V horní liště zabudované IR diody – vysílače, posílají paprsky k IR diodám osázeným na spodní liště – přijímače. Po umístění obou lišt na plochu obrazovky a jednoduché kalibraci, se z plochy obrazovky stává dotyková obrazovka. Dodávaný driver, de facto driver nahrazující polohovací zařízení, zařídí funkci podobnou počítačové myši.
Zajímavou variantou je instalace lišt na skleněnou plochu opatřenou projekční fólií sloužící k promítání obrazu data projektorem. Společnost se zaměřila na hotová řešení, jakými je dotyková LCD obrazovka, dotyková projekční stěna, nebo inveraktivní výloha. Nabízí i samostatnou dotykovou technologii, kterou je možné instalovat na téměř jakoukoli zobrazovací plochu.
Z nabízených řešení sálá neotřelý futuristický design, který je zpracován do nejmenších detailů. V současnosti technologie vyhodnocuje jeden dotyk (jeden prst na ploše). V blízké budoucnosti výrobce chystá model s multi touchem.
Street display – venkovní LCDéčka
20. Dub
Venkovní street displej (zdroj: sanyo.com)
Japonská společnost Sanyo vypustila informace o první instalaci voděodolného LCD displeje. Sama tuto 82 palcovou obrazovku pokřtila trefným názvem „Street display“.
Portrétově orientovaná obrazovka v nepromokavém a proti prachu chránícím obalu je vybavená aktivním chladícím systémem zajišťujícím optimální pracovní prostředí pro veškerou elektroniku.
Premiéru si displej odbyl v sídle baseballového týmu amerického Seattlu. Stadion je polootevřenou stavbou, kde má venkovní řešení dipleje své opodstatnění.
Dle předpovědi Sanya se jen v Severní Americe do roku 2015 rozroste trh digital signage ze současných 2 miliard dollarů na 10 miliard. Příklad displeje od Sanya prokazuje, že se nadnárodní koncerny výrobců profesionálních elektronických komponent budou ucházet o další kus z koláče tohoto trhu.
Je tak možné predikovat postupnou orientaci velkých společností na komplexní řešení, což do jisté míry ohrozí menší kompletační společnosti. Na druhou stranu se trh pročistí od někdy nepříliš kvalitních řešení šitých horkou jehlou.
České informační kiosky II.
19. Dub
Zatím nejhorší dva informační kiosky jsem potkal na autobusovém nádraží v Hradci Králové a na úřadu práce.
Kiosek na novém autobusovém nádraží sliboval vyhledávání spojů na portálu idos.cz. Vyhledávání spojů fungovalo celkem bez potíží, tedy až na již zmiňovaný trackball. Autoři kiosku, bohužel, kiosek neudělali „blbuvzdorný“. Ve skutečnosti to znamenalo, že kdokoli mohl najet trackballem na horní pravé políčko internetového browseru a poklikem na křížek aplikaci shodit, případně odsunout do schované lišty. Tím pádem byl kiosek vyřazen z provozu a nepoužitelný ke svému původnímu poslání.
Zabezpečení aplikace proti zadávání nezádoucích webových adres bylo také žalostné. Přímé zadání adresy do adresového políčka prohlížeče bylo sice blokované, stačilo však zadat adresu na google, nebo třeba jyxo a už jste byli na stránkách vyhledávače.
Do vyhledávače zadáte jakoukoli adresu a kliknete na vyhledaný odkaz. Rázem jste tam, kde jste chtěli být. Stejný problém mají i infokiosky Ministerstva práce a sociálních věcí umístěné na úřadech práce. Zde, naštěstí, byla po 30-ti sekundách nahrána úvodní stránka infokiosku.
Ale aby se tvůrci vyznamenali, refresh po určité době začně zlobit a co sekundu cyklicky nahrává novou stránku. Máte tak čas v rozmezí 1 sekundy, se trackballem někam proklikat.
Všeobecně vzato, mnoho informačních kiosků je šito horkou jehlou. Jednou jsem se setkal s výrobcem, který navrhnul „kastli“ kiosku, osadil ji počítačem a monitorem a terve poté začal přemýšlet, jak bude řídit obsah. Není se tak čemu divit, že většina angažovaných firem následně sáhne po něčem, co znají ze svého osobního počítače.
České informační kiosky I.
15. Dub
Mám zálibu v testování informačních kiosků. Jakmile spatřím volně přístupný kiosek, okamžitě se vrhnu do zkoumání a prověřování jeho možností.
Mnoho kiosků na veřejných prostranstvích slouží pro podání informací, službě veřejnosti. Druhá polovina kiosků je určena zákazníkům. Kiosky pro zákazníky jsou často dobře zpracované po stránce vizuální, mají oku lahodící obal. Co se týče obsahu, je zde sice co zlepšovat, ale progres je patrný. Asi nejviditelnější problém tkví v jejich nízké viditelnosti. Často levné komponenty, včetně obrazovky, degradují informační kiosek ve světelně exponovaných prodejních prostorách.
Dnes se však budu věnovat informačním kioskům sloužícím k informování veřejnosti. Jsou majetkem státu, městských částí, nebo samosprávných celků a jsou, až na výjimky, špatné.
Po vizuální stránce nejsou žádným zázrakem, ale zde nejde o design. Nejdůležitější jsou informace, které kiosek uživateli nabízí. A jsme u jádra pudla. Infokiosky si na nic nehrají a nabízí přímý přístup na internetové stránky. U dopravních terminálů jako jsou autobusová nádraží, je hlavním obsahem vyhledávač v jízdních řádech – kdysi IDOS, dnes patří idnes.cz. Bohužel, autoři při návrhu nevnímali zásadní rozdíl mezi domácím počítačem a informačním kioskem. Většina internetových aplikací je dnes založená na kurzoru myši.
Člověk se tak kurzorem myší nalétá, než vyplní datum odjezdu, výchozí a cílovou stanici… Info kiosky jsou, v horším případě, bez jakékoli polohovací periférie, musí vám postačit šipky. V lepším případě jsou vybavené trackballem, tedy kuličkou vystupující z klávesnice. Téměř žádný uživatel nemá praxi v používání trackballu. Standardní internetové prohlížeče navíc nejsou příliš vhodné pro informační kiosky. Kombinace myší ovládané internetové aplikace a standardního internetového prohlížeče je tak téměř smrtelnou kombinací.
Přitom stačí úprava kódu internetové aplikace pro lokální použití s navazbením na existující internetovou databázi. Jenže to by se veřejné informační kiosky nesměly stát obětí šlendriántsví a syndromu veřejných zakázek.
V příštím článku vám ukážu několik nezdařených pokusů o informační kiosky.
Nejnovější komentáře