Průzkum trhu

Čeští marketingoví manažeři inovacím v komunikaci fandí, ale pouze teoreticky

Přestože čím dál více vidí v krizi příležitost a čím dál méně hrozbu, volí strategie opatrnosti a vyčkávání.

Naprostá většina českých marketingových odborníků se považuje za velké příznivce inovací ve využití komunikačních kanálů. V praxi se tak ale nechovají. Konzervativnost manažerů odhalil výzkum společnosti GfK Czech z dubna letošního roku.

Za příznivce inovací v komunikačních kanálech se považuje drtivá většina marketérů (92 %, viz graf 1) a téměř polovina (49 %) by svou firmu označila za inovativní ve smyslu využívání netradičních forem komunikace. Přesto se v pětiletém výhledu hodlají držet tradičních komunikačních kanálů.

„Předpokládali jsme, že čeští marketéři budou mít tendenci mediální mix inovovat. Přestože uvádějí velmi dobrou zkušenost se zařazením netradičních forem komunikace, na plánovaných investicích se to nijak neprojevuje. Srovnáme-li současné investice do tradičních médií s výhledem na rok 2015, čísla jsou prakticky totožná,“ řekl Ondřej Tomas, generální ředitel GfK Czech. „Nejen v souvislosti s krizí, která nevyhnutelně přináší přerozdělení tržních pozic, ale i s masovým příklonem veřejnosti k novým komunikačním kanálům je taková konzervativnost překvapivá,“ dodal Ondřej Tomas.

Na skupinu médií zahrnující televize, rádia, tiskovou inzerci a internetové bannery vynakládá více než polovina (53 %) respondentů přes 60 % svých mediálních výdajů. 51 % dotazovaných uvedlo, že v roce 2015 půjde do těchto tradičních médií stejné množství, tj. více než 60 % investic.

Více než třetina (64 %) marketingových odborníků deklaruje, že v minulosti vyzkoušela některou z ojedinělých forem komunikace a dokonce 84 % pracovníků z marketingu se vyjádřilo, že je efektivní využívat netradiční formy komunikace. Pouze 1 % se taková komunikace jeví spíše neefektivní (viz graf 2).


Chybí odvaha

Přitom 94 % respondentů souhlasí s tvrzením, že nové nápady jsou klíčové pro úspěch v marketingu. Manažeři připouštějí i jejich větší riziko. 38 % z odborníků si myslí, že nová forma komunikace je riskantnější. Opačného názoru je 31 % dotázaných. 84 % marketérů také přiznává, že realizovat nové nápady je pracnější než zaběhnuté metody, a 52 % je přesvědčena o tom, že naše společnost nemá zatím opravdové odborníky na plnohodnotné zvládnutí netradičních forem komunikace.

Informace o výzkumu

Výzkum proběhl online formou na vzorku 174 unikátních respondentů, kterými byli samostatně rozhodující marketingoví odborníci, převážně marketingoví manažeři a ředitelé. Šetření proběhlo v dubnu 2010 v České republice.

Výzkum Češi a reklama 2010 II.

Jak jsme se zmínili v první části, nyní se zaměříme na výsledky výzkumu v oblasti podpory prodeje jako je in-store propagace a ostatní formy, kde není přesycenost reklamou taková jako u médií. Tedy podle názoru respondentů.

Je logické, že s rostoucím množstvím reklamy roste i nechuť danou reklamu na sebe nechat působit. Pro reklamní tvůrce je stále obtížnější reklamou zaujmout a dosáhnout toho, aby splnila svůj účel. Sami respondenti uvádí na prvním místě právě ochutnávky a prezentace na místě prodeje jako formáty, kde na sebe rádi nechají reklamu působit a kde vidí prostor pro její větší intenzitu. A není to malé číslo. Tento fakt uvádí až 52 % Čechů.

Tento názor respondentů je poměrně logický. Zatímco např. v televizi se buduje spíše pocit a povědomí, tak na místě prodeje si zákazník k produktu již buduje vztah. A ten je pro nákupní chodání a rozhodování mnohem podstatnější. Jeden nebo druhý faktor však nelze vyloučit – pro dosažení prodejů musí být vše provázáno.

Změna nároků zákazníků

Podle průzkumů se změnily i nároky zákazníků. Tuto změnu a cenovou citlivost samozřejmě způsobil vliv hospodářské krize, což se stalo přibližně v polovině roku 2009. Zatímco dříve stačilo na místě prodeje potenciálním zákazníkům produkt jen ochutnat, osahat či prohlédnout si ho, dnes je doba náročnější. Kromě tradičního smyslového zkoumání zákazník navíc vyžaduje cenové zvýhodnění či jiné bonusy (procentuální sleva, akce 2v1 nebo dárek při koupi většího balení).

Obdarování dárkem vzbuzuje u zákazníků pocit výjimečnosti a hraje i nadále velkou roli v budování vztahu ke značce a produktu. Avšak i zde se zvýšily nároky. Dříve bylo bráno téměř cokoli, nyní si lidé vybírají pouze dárky s vyšší užitnou nebo finanční hodnotou.

Letáky také působí

Poměrně velké procento lidí přiznává, že velkou pravděpodobnost na prohlédnutí mají i letáky vhazované do schránek. Přestože je 68 % veřejnosti touto reklamou přesyceno, 28 % jich zároveň říká, že mají letáky velkou šanci na to, aby neskočily rovnou v odpadkovém koši, ale byly skutečně prohlédnuty.

Zdroj: www.mmportal.cz

Výzkum Češi a reklama 2010 I.

Dnešní článek se netýká přímo digitálního marketingu. Týká se ale reklamy a vztahů Čechů k reklamě a sem spadá i naše odvětví.  Nově navázaná spolupráce se serverem www.mmportal.cz nám umožní vám přinášet právě takovéto informace.

Výsledky aktuálního výzkumu s podtitulem „Proměny postojů české veřejnosti k reklamě“ byly vzhledem ovlivnění trhu hospodářskou krizí očekávány s napětím. Některé výsledky se daly očekávat, jiné byly překvapivé…

Ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur (AKA), Českou marketingovou společností (ČMS), POPAI Central Europe a Českým sdružením pro značkové výrobky (ČSZV) uskutečnila společnost Factum Invenio další z řady pravidelných výzkumů Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s. Doposud bylo realizováno celkem 27 reprezentativních výzkumů, jejichž výsledky tvoří ucelenou vývojovou řadu.

Vnímání intenzity reklamy v médiích

V rámci dotazování bylo zkoumáno jednak zasažení reklamou, na druhou stranu také přesycenost reklamou v daném médiu. Česká veřejnost je dlouhodobě nejvíce zasažena reklamou v klasických masmédiích jako jsou televize, rozhlas, denní tisk a bilboardy. Stejně jako v minulých letech, i letos jsou Češi nejvíce přesyceni reklamou v největších českých komerčních televizích Nova a Prima. O televizi Nova si to myslí čtyři z pěti občanů, u televize Prima pak tři ze čtyř. Změny oproti roku 2009 jsou téměř nulové, pocit přesycenosti zůstává na stejné úrovni. V ostatních klasických masmédiích je vnímání intenzity reklamy na mnohem nižší úrovni. Ač tedy lidé přiznávají, že televize umožňuje největší zásah reklamou, její množství je chápáno poměrně negativně.

V praxi sice došlo díky vlivu hospodářské krize na investované reklamní budgety k úbytku klasické reklamy v televizích, ale ty byly nahrazeny reklamou propagující další pořady dané televize, takže veřejnost vůbec nezaznamenala, že by došlo k úbytku reklamy a tudíž uvádí stále stejnou přesycenost reklamou v daném médiu.

V novinách a časopisech přesycenost reklamou narostla, ale nedosáhla úrovně roku 2008. V časopisech z 39% v roce 2009 na 41 % letos, v novinách z 28 % na 32 %. Rozhlas jako jediný z klasických médií zaznamenal už druhým rokem pokles, tentokrát o 3%.

Nejvíce prostoru pro další reklamy a místo, kde by lidé ocenili její větší množství, je spojené s místem prodeje. Jsou to jednak ochutnávky a prezentace na místě prodeje, dále pak televizní obrazovky. Právě ochutnávky jako forma propagace výrobků skýtají největší prostor pro případné rozšíření. Více než třetina Čechů říká, že by ochutnávek mohlo být více.

Přesycenost reklamou na internetu se u všech forem pohybuje kolem 30%. Nejvíce lidem vadí vyskakovací pop-up okna, která nechávají často blokovat a bannery překrývající původní obsah www stránky. Z průzkumu také vyplývá, že reklamy na internetu si všímají hlavně mladí muži.

V další části prezentace výsledků výzkumu se zaměříme na oblasti podpory prodeje jako je in-store propagace a ostatní formy.


???