… digital signage, digital out of home …
Standardizovat nebo ne? Aneb, co bych měl řešit při výběru správného řešení!
To je otázka, na kterou jsou a vždy budou rozdílné názory. Pro digital signage je nejžádanější položkou standardizace formát reklamní plochy. Do značné míry tyto formáty předurčují parametry techniky, kdy jsou přebírány televizní formáty. Analogovému světu televizního vysílání dominoval formát 4:3, digitálnímu dominuje širočina, tedy 16:9. V digital signage lze za již standardní formát považovat bigboardový a nakonec také filmový.
Na jednu stranu je rozmanitost formátů pozitivní, protože rozdílné prostředí instalace si žádá svůj specifický formát. Také je zde určité kouzlo originality, takže odlišení. Pokud provozuji digitální síť pro vlastní potřebu propagace, informace i navigaci, poté je formát čistě na mém zvážení.
Pronajímám-li plochu dalším subjektům, tedy pro reklamu třetích stran, poté se zákonitě musím zaobírat otázkou, jaký formát bude nejlákavější pro mé zákazníky.
A v tomto směru musím zvážit následující body (pro zjednodušení budu uvažovat jedinou obrazovku):
Kde je obrazovka umístěná – venku, uvnitř, na stěně budovy, v pasáži? Poloha totiž předurčuje situaci zákazníka, ve které jej naše obrazovka osloví.
V principu existují následující situace příjemců: osoby sedící, stojící, chodci, řidiči, spolucestující (předpokládám, že vyhlížejí z okna, jinak jsou sedící, nebo stojící).
Dalším faktorem je oblast, ve které pozorovatele oslovuji. Oblast je vlastně rádius, ve kterém mám šanci zachytit příjemce. Z pohledu techniky je oblast definovaná rozměrem plochy, horizontální a vertikální polohou vůči zemi a natočením. Z pohledu člověka buď oslovuji přímo ostré vidění, nebo periferní, nebo kombinaci obojího.
Příště rozeberu vliv periferního a ostrého vidění na správný výběr a umístění zobrazovacího zařízení.
Komentáře uzavřeny.
19.2.2010 - 11:42
Dobrý den,
zajímalo by mě proč si myslíte, že v digital signage lze považovat bigboardový formát za standardní? Vždyť přece klasický bigboard je pouze statická reklamní plocha a předností např. LED obrazovek je, že obraz na nich pohyblivý. Proto bych neviděl nějaký rozdíl pro klienta, který přechází od klasických bigboardů k LED obrazovkám, v tom jestli je obrazovka v bigboardovém formátu či 16:9. Reklamní spot se musí vytvořit pro obě dvě varianty a bude vždy vypadat jinak než na statickém médiu.
Rád si na to přečtu Váš názor…
21.2.2010 - 18:47
Dobrý den pane Bedlivý. Děkuji Vám za dotaz. Je to spíše psychologická otázka.
Je všeobecně známo, že lidé nevolí věci jen podle užitku, efektivity a výkonu. Daleko častěji prostě chceme zůstat v tom, v čem jsme se dodnes pohybovali. Ta samá situace je u bigboardů. Onen formát byl vytvořen pro motoristy. Proto je více jak širokoúhlý. Je tak prostě lépe vidět a určitě jej nevymysleli pitomci, kteří netušili, co dělají.
Formát byl také vytvořený pro statickou formu propagace, ale když se podíváme na obsah vysílání na LED obrazovkách, případně digitálních bill a bigboardech v zahraničí, zjistíme, že jde spíše o statické snimky, které se cyklycky obměňují.
Výhodou pro inzerenty je daleko větší prostor pro vyjádření myšlenky. Takže pokud jsem měl dříve k dispozici v uvozovkách jen jedinou plochu bigboardu, nyní mohu statickými obrázky vyjádřit více, na stejné ploše, ale rozloženě v čase.
Dobrým příkladem je současná kampaň Vodafone v Praze, kdy prostě použili statické bigboardy, ale osadili je LED technologií. Zároveň je obsahem jejich kampaně, myslím, pět statických cyklicky se opakujících snímků.
Řidiči prostě nezvládnou vnímat více informací najednou a animace dokáže pouze upoutat jejich pozornost. Ty důležité informace prostě musí být pro řidiče více méně statické, jinak je nedokáží rozpoznat.
Takže mým názorem je, že sice LED obrazovky umí roztodivné kousky s pohybem a světlem, ale vše musí být střídmé a tak trochu při zemi. Přeci jen, přiznejme si, že jsme v Česku někde na začátku digitalizace venkovní reklamy. A to platí jak pro reklamní průmysl, také pro inzerenty.